Sled Dog Racing Kennel Robova louka

Opět náš domácí závod, na který se vždycky těšíme. A tentokrát jsme jeli i s několika členy našeho Hanáckého mushingové króžku, kteří, jako první odvážlivci, jeli prubnout svůj první mushingový závod. Ivson s mladou Dorotkou juniorskou trať a Prcek s Čelsíčkem dospělácký canicross. Honza nám omarodil s rýmečkou, takže nakonec nejel ;-) Peťa původně startovat neměl, chtěl doléčit natržený stehenní sval, ale nakonec se šel proběhnout s Nelinkou a kupodivu nám na trati neumřel. Já jsem jela s Jetinkou scooter a Káťa kolobku s Beef a juniorský canicross s Blekem. Bady dostal týden před závodem záchvaty (pro nás úspěch, protože měl 3 měsíce klid), a tak nestartoval. Naše dotrekařská část króžku nás ten víkend zdatně reprezentovala na Po stopách toulovce.

 

Domlouvala jsem se s Damjanem, že na Radíkov přijedou. Nině jsme u Pavla Zvolského rezervovala černobílou holčičku, kterou si chtěl vzít Peťa a z Radíkova si ji tedy měli odvézt. Když jsem jednou skoukla seznam přihlášených, tak jsem viděla: Damjan Žepič- canicross muži, Nina Žepič- scoter 2. Super! Tak to konečně vyšlo a přijedou na Radíkov. Domluvili jsme se, že dorazí napřed k nám, v pátek ráno, a pak pojedeme spolu. Nakonec všechno jinak. Začínala jsem už být nervózní, že nejedou, tak píšu SMSku, jestli se něco nestalo a Damjan odpovídá, že jede jen sám s Bárou. Pak čtu na facebooku zprávu od Niny, že musí v sobotu na jednu hodinu do práce a tak nemůže odjet. Crazy! Kvůli jedné hodině v práci zkažený víkend a celé plány v háji. My jsme se moc těšili, že poznáme osobně i Ninu, protože se známe jen přes písemnou komunikaci. Velká škoda.

 

Přijela nás podpořit zase půjčovna koloběžek Kostka s Radkem a stejně jako na podzim, sklidili úspěch. 

 

Protože Damjan psal, že dorazí až do Radíkova, tak jsme během pátku pobalili věci. Do nezbytných propriet, které balím na závody, jako je pes, kolobka, helma, krmení, slivovice a tak, jsem nezbytně přibalila i lyže pro Peťu a mé staré Artisky pro mě. Noční etapa bude opět součástí závodu, jak jsme se domluvili s Danem. Zajela jsem vyzvednout Káťu ze školy a vyrazili jsme. Na place skoro nikdo nebyl. Dostavovali jsme stan a volá Ivson helpline. Trocha navigace a za chvíli už byly holky u nás. Vybalili jsme, sjížděli se další, holky postavili bosíkům v chatce své vlastní domečky (boudy jako kráva jako pro celý náš kennel :-D ) a šli jsme na pivko. Honza poslal trička króžku, tak jsme se všichni uniformě sjednotili.

 

Večer se zapíjel A vrh u Kolářů, konkrétně Maruška a to mocně. Maruška bude, po tom, co všem proteklo hrdlem, nesmrtelná. Zato někteří si nesmrtelně rozhodně v sobotu ráno nepřipadali :-D Krom jiného padla i třílitrová láhev rumu. Peťa v hospodě přišel o króžkové tričko, když mu ho zabavil Peťa Kolář. Jako novopečenému otci se mu to ale dá odpustit ;-) Když se šlo spinkat, tak i když Eponka měla svůj vlastní box, do kterého byla vešla mnohokrát, stejně spala s náma v posteli.

 

V sobotu ráno jsme šli projít trať, ukázat holkám jak vypadá značení a jak se na trati chovat. Vyděsili se moc, když viděli, co je čeká :-) Starty byly od jedné a tak byla spousta času. V průběhu rána přijel Damjan s Bárou. Bylo super ho zase vidět a Báru taky, je z ní krásná holka. Při registraci jsme domluvili na juniorce Kátě a Ivson společný start, aby se Dorotka nešprajcla a věděla, co má dělat. A dorazila Zuzka s částí našeho russel klanu, Candy. Startovka vyvěšena a šli jsme se pomalu připravovat. Jako první scooter, z půjčovny jsme si půjčili ještě jednu Kostku pro Káťu, na čem jiném bychom taky měl jet, že? 

 

První startovala spřežení a mezi nimi Dan a Oto. Pak biky- Rafťák s Athénkou, ty jsem vůbec nestihla, protože hned za nimi jsme startovaly na koloběžkách, napřed Káťa, pak já. Jetinka jela pěkně, Káťu jsme dojeli v kopci a Beef se za náma pěkně vyvezla, chtěla Jetču dostihnout. Po dojezdu jsem se chopila foťáku a šla nafotit starty zbytku króžku. Napřed canicross, značně nervózní Prcek, Zuzka a Květa, Luboš a Petr, Péťa s Nelinkou a nakonec naše "juniorky" Káťa a Ivson. Nafoceno, šla jsem zkontrolovat psíky. Jelikož jsem dostala od muže úkol čekat v cíli s pivem, šla jsem načepovat k okýnku. Pekelně dlouhá fronta způsobila, že jsem málem nestihla doběh našich koňů na trati. A Damjana jsem nestihla vůbec, páč byl moc rychlej. A pak se na mě ještě muž ksichtil, když se dovláčel do cíle! Holky zvládly svou první etapu na svém prvním závodě přes veškeré obavy na jedničku a Peťa svůj první canicross přežil. Damjan měl krásný čas, jen kdyby férovost vládla světem, bylo by to lepší a zasloužené místo. Po zásluze jsme se šli odměnit, pejsky samozřejmě taky za ten výkon :-)

 

Večer jsme se z hospůdky přestěhovali k táboráčku, opekli špekáčky. Teda většina, někteří odpadli. Čekala nás ještě jedna etapa, noční, ta nejtěžší. Damjan se odebral ke spánku, musel druhý den být fit. Přípravy započaly, Jejich součástí byla i dobývací akce pro doplnění pitného režimu. Tak! Kdo má vybavení přezout a jdeme na to! Noční etapa se jako vždy koná na běžkách a to na oválu pro trénování koní, kde je spousta překážek. Podkladem je kvalitní technický sníh, tedy písek. Psi byli rozlosováni. Já jsem měla jednu mladou menší, za to velmi rychlou, čubu- Prcka, Peťa zvolil psa velmi zkušeného- Hurycha a Dan obezřetně rozvážnějšího psa, aby ho nepovláčel- Twardka. Obecenstva bylo požehnaně. Odstartováno! Prcek měl neskutečný raketový start, blížíme se k první překážce, kterou obíháme a točíme k cíli, míjíme další překážku, tu jsem myslela, že Prcek skočí a já se s běžkama šprajcnu a zůstanu na ní viset, ale obíhá a řítíme se so cílové rovinky. Vítězství je naše! Dojemné obětí s mojí šikovnou čubinou, gratulace zdatným soupeřům. Proběhlo ještě několik kol, výměna psů i musherů. Technický sníh trochu drhnul, chtělo by to lepší úpravu trati. Pro příště prý konec skijoringu a jedem spřežení, což ale znamená, že musíme zaagitovat a sehnat víc schopných psů.