Sled Dog Racing Kennel Robova louka

Dorazili jsme v pátek za krásného slunného počasí na Broďák, rozbalili bivak, všechny bannery sponzorů a začal nám relaxační víkend. V průběhu odpoledne a večera se sjížděli lidičky, se kterými se moc rádi vidíme. A to byl ten důvod, proč jsme tuhle akci, která je sice od nás pekelně daleko, nemohli promeškat. S těmahle lidma se totiž uvidíme zase až v sezónu, tedy na podzim. Jak jsme seděli večer u pivka, padl nápad se jít v sobotu ráno vykoupat do rybníka. Ti z nás, co plavou ve studené vodě, bourají ledy a otužují se, s tím samozřejmě problém neměli, ale co my? No hec je hec a slovo se musí držet. Na závěr večera jsme prubli dětské lanové centrum a krásně jsme si tam nahnali žízeň na pivo.

V danou hodinu sraz, ručníky s sebou, ještě koupit romrazovač a můžem jít na to. Peťa se po včerejším večeru moc necítil, tak jsem musela čest rodiny hájit já. Vyslíct, jeden rum předtím a hurá do vody. Byla pekelně studená, podle odhadu kolegů odborníků tak 6 stupňů. Jak jsme vylezli z vody, další rum na rozmrznutí krevního oběhu. Ale bylo to fajn. No a pak ž následovala příprava na jízdu. Poprvé jsme vyzkoušeli naši novou kamerku a připevnili na přilbu. Záběry super, jsem překvapená a dobře, že jsme ji objednali. Jelo se hromadným startem, první canicrossaři, pak my scootristi. Startuje se opačným směrem než při závodě. Naši mladí tady závod nikdy nejeli a přesto vytušili, že start má být jinak a pořád se točili tím směrem. Udržet ty naše mladé na startu je nadlidský výkon. Odpočítávání a jedem, všechno se to sjíždí do první zatáčky, masakr, hlídáme si psy, šňůry, kolobky. V zatáčce jsme jeli trio já, Peťa a Kamila, kolobka na kolobce. Pak už se to trochu trhá. Mája jela první se dvojko aussíků a ti chtěli zatáčet dost brzo a náraz do značky. Naši pitomci se hnali za nimi, ale uřvali jsme je. Povelování byl trochu boj, ale jinak makali. Jak jsme ale vyjeli nahoru na asfaltovou cestu, Cas se přehřála a já jsem byla ráda, že jsme se nějak dostali zpátky. Byl to hrozný tepelný skok, během týdne 15 stupňů rozdíl. Coppi byl taky hotovej, ale zvládal to líp. Oba jsme po dojezdu svlažili v rybníku, pak zvraceli a dávali se dohromady. Nacpala jsem do nich med a něco na povzbuzení a šli odpočívat. Večer ž byli v pořádku.

V podvečer prezident pronesl proslov, předali jsme dary z Hané a nastal čas obžérství. Kluci dělali úžasné steaky, byly naražené bečky piva, žabáci měli s sebou vodárnu a moc dobrej egyptskej tabák. Smívalo se, popíjelo se, jedlo, tancovalo. Mireček Hurychů mě v zápalu tance poválel po zemi. Ovšem kluci z Oravy jsou stabilní tanečníci. Padla slivovička, následně Jameson a pak nadešel čas na tekuté dary z Hané. Do poslední kapky.