top of page

30.11.-1.12.2013 Běleč

Mistrovství České republiky na Metujích, krásná trať, asi 237 přihlášených, mega akce. Tajně jsme doufali, že na závody nasněží, pili jsme na prašan, ale nebylo to nic platné. Takže poslední podzimní závody se odehrály na blátíčku. Na stake out byly připravené dvě obrovské louky a taky je musheři skoro celé zaplnili. My jsme dojeli po poledni, takže jsme měli na výběr spoustu prostoru. Byla otevřená kategorie juniorů canicross i scooter 1, tak Káťa jela obě, s Beef kolobku a s Blackem běžela. Peťa jel s Jetinkou zase bike a já jen scooter 1 s Nelinkou. Můj canicross padl, protože Bady měl v týdnu před závody záchvaty a ještě při odjezdu byl úplně mimo. Závody jsme si jeli hlavně užít, otrkat Beef na velkém závodě a potkat se s nám blízkýma lidičkama. Nestihli jsme natrénovat ani délku ani rychlost, takže jsme nečekali zázraky.

Pátek/Sobota

Páteční večer byla velkolepá akce. Už co jsme se začali sjíždět, Dan Navrátil, Twardkovi, Petr Kolář, Mario Formanek, David Hrubý... Vytáhli jsme slivovičku a brzy jsem pojala podezření, že jsem jí sbalila málo a skoro jo :-) Uvítali jsme se s místními, proběhla obligátní registrace. O pejsky bylo postaráno, nakrmeno a začal čas předzávodních příprav. David napekl maso, tak jsme se u něj v chatce nadlábli, my pak přinesli další zásoby a chodili čepovat Svijany. Střídavě jsme se pohybovali mezi hospůdkou, párty stanem venku, stakeoutem a chatkou. Prokecali a propili jsme se do půl třetí do rána, kdy jsme se rozhodli už končit a opustili jsme topení, u kterého jsme se tiskli

ve venkovním party stanu.

 

V sobotu ráno jsme vytáhli z boxů pejsky a Peťa usoudil, že z bezpečnostních důvodů bude lepší, když si ještě půjde lehnout. Tak já jsem pendlovala kolem pesanů, napojila, připravila na závod a průběžně chodila kontrolovat, jestli je můj muž ještě živola. Byl ale obléval ho mrtvolný pot. Půl hodiny před startem jsem ho vzbudila a závodní nadšení z něj zrovna nesršelo. Tak měl dva teda vlastně tři cíle: dojet!, nepoblít se! a nepoblít psa! Zvládl to! V prostoru startu už byl připraven Jarda s půjčovnou Kostky a podvzbuzoval nás. Jetinka byla trochu nejistá při předjíždění, ale byla šikovná. Peťa se svlažil v nejhlubší kaluži na trati, ohodil fotografa a má pěknou cákavou fotečku. Jetinka je citlivána ten virvál kolem, tak do cíle vždycky zvolní. Na trati je předjížděl Vlastík Keltner a jak se míjeli, jeho mlaďák se šel podívat na Jetču, tak na něj Vlastík svý mohutným hlasem křikl a výsledkem bylo, že Jetinka seděla na prdeli :-D Jak Peťa vystartoval, šly jsme na start s Nelinkou. Od startu na stake je to přece jen kousek cesty, tak to byli celkem kvalty. Nelinka vystartovala jako raketa a šla krásně asi pět kiláků, pak zvadla a zbytek jsme dojeli tak langsam. Předala jsem Kátě kolobku a Káťa odstartovala s Beef kolobku juniorku. Pro Beef to byly to první tak velké závody. Atmosféru zvládla super, randál ani davy lidí jí nevadili. Musí se otrkat, ještě se chce s pejskama na trati kamarádit, ale dá se uřídit. Než holky dojely, nachystali jsme Blacka a Káťa pak vyrazila na canicross s ostatními juniory. Je dobře, že Metujáci vyhlásili hned dvě juniorské kategorie, i když jen canicross byl mistrovstvím republiky. Z kolobky se nakonec nějaká mládež odhlásila, tak jich bylo málo. Ale omladinu je potřeba podporovat a musí se poměřovat mezi sebou, ať mají motivaci. Black už běžel dobře, protože nám Ajša už nehárala a on si ji nemusel chránit :-D Během čekání jsme se zahřívali svařákem a chodila jsem občerstvovat spíkra Jirku, který svými moderátorskými schopnostmi perfektně provází každý metujácký závod a tak mu samozřejmě vysychá v krku. Káťa doběhla, tak rychle převléct do suchého, protože z tratě jsme přijeli pěkně promáčení a zabahnění. Pejsky jsme odměnili a pak šli odměnit sebe.

 

Na večer nám sporťák zamluvil hospůdku v Bělči, kam chodíme každý rok. V kempu bývá hospoda natřískaná, tak jsme šli se sporťákem

a tlupou canicrossu Ostrava pokecat do klídku. Od paní reportérky jsme dostali echo, že spot s našimi pejsky bude v sobotních zprávách

a tak nám pan hospodský pustil televizi a přepnul na Novu. Po očku jsme pokukovali, kdy už bude našich pár vteřin slávy a ke konci televizních novin jsme se dočkali. Vytvořili jsme na schodech do salónku tři řady diváctva a dělali rozruch :-) Pejskům to moc slušelo a my jsme měli každý jednu větu :-D Následovalo pár telefonátů, jak nás kdo kde zahlédnul. Byla to sranda. V průběhu večera jsme se s Kikinou dohodli, že pojedeme Janovičky, psa Kikině půjčíme, páč Peťa se rozhodl se sporťákem jet na zimních kolech. Zbývá jen drobnost, Kikina si musí koupit běžky a uzavřít dobrou pojistku ve prospěch svého muže. Učit se na tom nemusí, to zvládnem po cestě, máme na to 30 kiláků :-D No hlavně nezapomenout nemrznoucí směs do batůžku, každá láhev přiměřeného obsahu a objemu. Kolem jedenácté jsme šli vyvenčit

a po předchozím náročném večeru už raději zalezli do postýlek. Noční rockotéková etapa tentokrát proběhla bez nás. V autě máme pěkně teplíčko, pejskové funí a topení topí. Takže nám i přes noc uschly všechny věci. Při sundávání prádla opadala asi tuna bláta.

Neděle

V neděli ráno nás čekalo překvápko, když jsme vylezli z auta. Pejskové na staku a v dálce bylo slyšet nezaměnitelné a nepřeslechnutelné hlasy. Přijeli kluci z Oravy, Rychto se svou ženou a Lubo. Dali jsme si pivko, no a s klukama museli zajít na rum. A pak nám dělali na startu super funklub. Startovka byla trochu naknop, hlavně pro Káťu. První jsme odstartovali Peťu, pak jsem se honem běžela připravit. Při čekání na startu jsem ještě využila občerstvovací stanice u Rychta, trocha rumu na povzbuzení. Čímž jsem Rychta definitivně utvrdila v tom, že jsem musher a ne jen sportovec a odpustil mi i ty elasťáky :-D Odstartovala jsem ale za chvíli jsem věděla, že to nebude ono. Nelinka

na mě mrkla a bylo vymalováno. Ona už ze včerejška věděla, že je to moc dlouhý a rozhodla se šetřit se už od začátku. Já jsem dřela jako barevnej a Nelinka se vyklusávala. Tak jsme si to na pohodu doběhli. Káťa si zase přebrala kolobku a vyrazili s Beef. Jeli moc pěkně. A stejně jako v sobotu, chvíli po dojetí vyrážela s Blečkem na canicross, tentokrát startovali hromadně a Beef to zvládla bravurně. Koloběžka ještě putovala do rukou Michala, který v kategorii příchozích vybojoval se svou beauceronkou první místo. Počkali jsme na Káťu v cíli, mezitím jsme viděli dobíhat holky Ostravačky, Kača super druhé místo a Kikina pátá, perfektní výkon. Pak přibíhali první junioři, na třetím místě ostravská mladá naděje Natálka a čtvrtá doběhla z posledních sil Káťa. Nemá moc natrénováno, tak jí to dalo zabrat. Oraváci odjeli, my jsme se zcivilozovali, postarali se o pesany a postupně začali pakovat. Po vyhlášení jsme se rozloučili a vyrazili k domovu. Káťu jsme vyhodili

v Prostějově a my pak domů, postarat se o pejsky a ostatní zvířectvo, které jsme nechali na pospas a do hospůdky na pivko a večeři. Vypilovali jsme to letos a vždycky, když jedeme na závody, domluvíme se s Mirou, naším hospodským, že nám nachystá na neděli večeři

a Mira vaří moc dobře.

 

Závody jsme si, i když to byla republika, jeli hlavně užít. Holky nebyly natrénované na takovou délku tratě a hlavně rychlost. V Bělči je rovina, točivá, ale rovina. My jezdíme kopce, tak jak holky měly jít na maximum takovou délku, prostě jim došlo. Bylo nám ale fajn, Beef okusila atmosféru opravdu velkých závodů a byla super, vůbec se toho nebála. Akorát s miminkama nebyl čas se jít proběhnout, protože

při tom kvantu startujících byly starty opravdu dlouhé.

 

Výsledky: Markéta a Nela scooter 1 - 8. místo

             Káťa: a Beef scooter junior 2. místo, a Black canicross junior - 4. místo

             Petr a Hjerte bikejöring 11. místo

Jak nás zachytily objektivy jiných

​© Copyright Dog Racing Kennel Robova louka ltd. all rights preserved.

bottom of page