Jak začít s mushingem
Prvním krokem by měla být návštěva mushingových závodů, kde uvidíte k čemu všechna péče a snažení směřuje. Okouknete pesany, se kterými kdo jezdí, jaká je potřebná výbava a jaký je závodní šrumec.
Není na škodu si o mushingu něco přečíst. Třeba tady ;-)
Dobré je podívat se i do nějakého kennelu, protože závod je něco jiného než samotná péče o psy. Pokud se budete chtít mrknout k nám, jste vítáni. V kontaktech najdete možnosti, jak nás oslovit.
Pokud přijedete, můžeme vám půjčit nejen vybavení pro vás a pejska, ale můžete u nás taky otestovat závodní koloběžky Kostka.
Pak je rozdíl, jestli už máte nějakého pejska, jakékoli rasy, se kterým chcete zkusit mushing nebo zvažujete pořízení přímo k tomu určeného psa.
Máte vlastního psa a chcete ho naučit tahat?
Mushing můžete dělat s každým psem, bez ohledu na velikost či rasu, jedinou podmínkou je, že to musí bavit vás oba. A POZOR, CHCE TO VELKOU TRPĚLIVOST!
Nejsnazší je začít se psem běhat, tedy canicross. K tomu nepotřebujete kromě postroje, amortizéru, sedáku a bežeckého oblečení a bot žádné zvláštní vybavení. A běhat se dá i s menším pejskem. Taky máte psa nejvíc pod kontrolou. Nejlépe se poraďte s někým zkušenějším, jak na to. Pokud je pes starší a nidy netahal, tak nemusí hned pochopit, co po něm chcete, ale může se to naučit. V republice se tvoří několik skupinek, které oraganizují společné tréninky a semináře. Nebo se spojte rovnou s musherem, kterého máte nejblíž a požádejte ho o pomoc. I u nás jste vítáni. Jezdilo k nám víc lidiček, kteří to s pejskem zkoušeli. Můžeme poradit, pomoct, udělat společný trénink, půjčit
i kolobku, případně psa do dvojky. Nebo třeba doporučit ochotného mushera poblíž vás. Pokud oslovíte někoho, kdo nebude reagovat, nenechte se odradit a zkuste to jinde :-) Taky se můžete přijet podívat na závody, na většině je vyhlášená hobby kategorie a můžete se dát do řeči se zkušenějšími, posbírat rady nebo se přímo domluvit na pomoc.
Pořiďte vhodné vybavení. Postroj musí psovi dobře pasovat, nesmí ho škrtit nebo dřít, protože tohle nepohodlí může způsobit, že pes nebude chtít tahat. Co si oblečete vy je na vás.
Dobrá rada pro canicross: sedák si dejte ne na pas, ale na zadek, kolem boků. Nebudou Vás tak bolet záda, můžete při běhu držet lepší postoj a když pes trhne, pak vás nepřelomí vejpůl.
Asi máte pejska, který na vodítku tahat nesmí. První, co pes musí pochopit je, že tah na postroji je v pořádku. Nesmí se zatáhnutí lekat. Pes není hloupý tvor a dokáže to rozlišit. Pak je problém s otáčením se. Pes má tendenci otáčet se na páníčka a ptá se, jestli to, co dělá, je
v pořádku. Musí se naučit jít vpřed a netočit se. Povely pro odbočení se naučí snadno, to chce jen cvik.
Nedělejte psovi vodiče. Pokud pes potřebuje motivaci, aby běžel dopředu a vás měl za zády, pak nechejte před ním běžet někoho jiného, nejlépe jiného běžce se psem.
Nepovolujte šňůru. Pes musí cítit tah, pokud se zastaví, zastavte taky, pobídněte ho a až se rozběhne, běžte taky.
Chvalte a odměňujte. Pozitivní motivace je to nejlepší, z donucení pes tahat nezačne. S chválením během tahu to ale nepřehánějte, aby to psa spíše nerušilo. To ale poznáte na svém psovi nejlépe sami, jestli ho povzbuzení "nakopne" a rozběhne se dopředu ještě urputněji nebo začne být nervózní, koukat kolem nebo se otáčet na vás.
Napřed běhejte jen rovně a ne dlouhou trať, aby pes neztrácel pozornost. Pak postupně prodlužujte vzdálenost a přidávejte odbočování.
Naučte ho se předbíhat s jinými psy a nevšímat si jich. Tohle se dá natrénovat jen ve skupině. Případně postavte vedle cesty, po které jedete kamaráda se psem a když projíždíte kolem něj, váš pes si ho nesmí všímat. Pokud má tendenci jít k němu, štěkat na něj, pak použijte vhodný povel, např. "nesmíš".
Pokud pejsek zvládá tah, pohyb dopředu a povely, pak můžete zkusit zapřáhnout jej do koloběžky nebo kola. Tady už pes není tak přímo kontrolovatelný, musíte mu věřit, ale taky být pořád ve střehu. Pes může uskočit do strany či dozadu, leknout se nebo znenadání zastavit. Pořád sledujte amortizér, držte jej napnutý. Pokud povolí, můžete ho namotat do předního kola a přeletět přes řidítka.
Pokud pes není konfliktní a je vyrovnaný, pak je dobrou volbou zkusit jej zapřáhnout do dvojky se zkušeným psem, který se nenechá rozhodit. Většinou rychle pochopí, o co jde. Pokud je ale pes plašan, pak se může lekat a vyvádět. Nelekněte se hned, když vyvádí při zapřáhnutí, chvíli mu bude trvat, než okouká, co se děje a že se má běžet. Stejně se učí i mlaďáci (mladí psi), že se připřáhnou ke zkušeným.
Jestliže vašeho psa zkusíte zatahat, ale jeho to očividně nebaví, pak to nelámejte přes koleno a najděte si pro vás a vašeho pejska jinou aktivitu, frisbee, agility apod.
Zvažujete pořízení tažného psa a s ním začít mushing?
Pokud jste se opravdu rozhodli, že chcete závodit se psem a psa si k tomu pořídit, tak na počátku důkladně popřemýšlejte o tom jakého psa si pro závodění zvolíte. To by mělo Vaším nejdůležitějším krokem a měli byste tomu věnovat patřičnou pozornost. Dá se tím předejít zbytečnému zklamání, kterým potom může trpět nespokojený závodník, ale často hlavně pes, který nemůže za to, že si člověk špatně vybral. Psi pak mohou skončit v horších rukou nebo dokonce v útulku. Druhou důležitou kapitolou při výběru je reálné posouzení vlastních schopností a zkušeností a také možností prostředí. Zvažte, jaké máte zkušenosti, co jste schopni obětovat a pokud bude pejsků více, pak jestli na to máte kapacity (prostorové, časové, psychické i finanční).
Volba plemene
Vyberte si plemeno, se kterým chcete jezdit. Něco si o něm přečtěte, nejlíp se spojte s někým, kdo toto plemeno chová a zjistěte něco víc. Pokud vaší volbou bude chlupáč (husky, malamut apod.), pak kupujte jen psa s průkazem původu a nejlépe ze závodní linie (z chovatelské stanice, jejíž psi aktivně běhají). To proto, že v kategorii čistokrevných mohou závodit jen "papíroví" psi. Samozřejmě každé mimino je krásné a zaslouží si všechno, co má dostat. Pokud se ale budete chtít aktivně účastnit závodů, pak s nepapírovým haskounem (či jiným) budete zařazeni do třídy otevřených a budete soupeřit s alaskány a espáky. A věřte mi, nebude to těšit tolik vás ani pejska, když vám všichni ujedou na sprintové trati o 15 minut na kolo. Je škoda, aby se pejsek i vy nerovnali v jedné kategorii se stejnými. Můžete pak zkoušet možnosti své i psího parťáka a doopravdy soupeřit. I když si zpočátku říkáte, že chcete jezdit jen pro tu romantiku a krásu, pak ale pojedete na závody a v otevřených vás to těšit nebude. Pokud chcete pořídit alaskána či ESP, pak najděte chovatele mushera. Jen prověřte, jestli pes není z příbuzenského krytí. Každý chovatel si, i když to není uznané plemeno, vede podrobný rodokmen svých psů.
Při volbě plemene si ujasněte co od něj očekáváte, jaké vzdálenosti chcete jezdit, jaké máte zázemí a taky kolik psů chcete chovat. Pro longy, etapové závody s bivakem, delší tratě a stavění spřežení jsou buď chlupáči nebo alaskáni. Pro středně dlouhé a krátké tratě, spřežení či individiuál alaskány či ESP. A pokud máte rádi adrenalin a chcete jezdit sprinty, pak ESP.
Zázemí
Před pořízením psa mu musíme vytvořit zázemí. Musíte vědět, kde bude pejsek bydlet a kde se bude moci volně pohybovat. Pokud má bydlet venku, pak postavit kotec a boudu a ujasnit si, jestli dostane celý venkovní prostor k dispozici nebo mu jej nějak ohradíme. Musíme počítat s tím, že pejsek sem tam něco okouše, vyhrabe jámu (naši jsou schopni vyhrabat přímo past na mamuty) a tak. V přídadě, že pejsek bydlí vevnitř, pak potřebuje pelíšek nebo lépe kennelku, kterou rád přijímá, protože se v ní cítí bezpečně a je také možné ho v případě potřeby do ní zavřít. Jestliže budete mít psy i fenky, je nutné myslet na to, že fenky budou hárat a musíme je od psů bezpečně oddělit, aby nedošlo k nechtěnému nakrytí. Taky se připravte na to, že tohle období bude zkouškou nervů vás samých, jelikož pejskové, kteří cítí háravé fenky kolem sebe, vyvádí doslova "psí" kusy ve snaze se k nim dostat a dělají taky větší randál. Taky popřemýšlejte, jestli pejsků nebude
do budoucna víc a tomu přizpůsobte dispozice psího ubytování.
Pokud máte nějaké jiné zvířátko, pak nezapomeňte i na tuhle skutečnost.
Štěně nebo starší pes?
Plemeno pejska tedy máme vybráno. Můžeme pořídit buď štěňátko nebo staršího psa. Někteří musheři dávají k dispozici své starší psy, kteří jim již například nestíhají v týmu nebo jim tým či distance, kterou musher jezdí, nesedí a nebo musher končí. Dozvědět se o nich můžete
od musherů samotných či na stránkách mushingu v sekci inzerce. U staršího psa odpadá počáteční péče o mimino a také vás, jako začátečníky, může opravdu mnohému naučit. Z vlastní zkušenosti vím, že je to k nezaplacení, když jako zelenáč můžete spolupracovat se zkušeným psem. My jsme si takto vzali Bombáska, zkušeného lídra, a ten nás naučil opravdu hodně. Zkušený pes umí povely, zná i většinu závodních tratí, protože si je pamatuje, umí zvolit tempo, pokud máte mladé psy, pak dovede vést spřežení a umí vás vyhecovat k maximálnímu výkonu. Eliminujete také začátečnické chyby při výchově a učení tahání. Závodní psi nemají většinou problém se změnou prostředí a změnou člověka. Rychle se přizpůsobí a získáte si ho. Stačí laskavost a láska :-) Druhou možností je vzít si štěňátko. Pokud to bude chlupáč, tak jak jsem už psala, raději s průkazem původu, u alaskána či ESP ze závodního kennelu, proslustrovat rodiče a rodokmen štěňátka (jestli krytí není příliš příbuzenské). Štěňátko si pak "uděláte" podle sebe. Zafixujete ho na sebe, hrajete si s ním, učíte nové věci
a učíte tahat, závodit. S miminky je zábava, jsou to zlatíčka. Taky ale můžete z nezkušensoti udělat spoustu chyb. Je dobré vyptat se a nechat si poradit od zkušenějších, pak to půjde lépe.
Je potřeba něco obětovat. Dokážete to?
Počítejte s tím, že pes, a zvláště závodní pes, potřebuje dostatek vašeho volného času. Nejde jen o krmení a venčení, ale o učení psa a čas strávený na trénincích. Pokud máte psů víc, zabere to také více času, zvláště když jste na to sami. Čas na tréninku je přímoúměrný ježděné distanci. Pokud se rozhodnete jezdit midy či longy, tak tréninky počítejte na hodiny, jinak psa na tu vzdálenost nenatrénujete. Rozdíl je také trénovat alaskány a espáky a trénovat malamuty. Malamuti stráví na stejně dlouhé trati daleko více času, to je dáno jejich tempem.
Počítejte s nepohodlím. Nejen, že pejsek chce ven za každého počasí, ale i tréninky je potřeba dělat za každého počasí. Na podzim to znamená z tréninku přijet zmrzlí, mokří, zabahnění, špinaví. Ale šťastní :-)
Když chcete jet na dovolenou, pejsky musíte vzít s sebou nebo mít zajištěno hlídání. U jednoho či dvou pesanů to zpravidla není až takový problém, ale kdo vám pohlídá 10 a víc psů?
Pokud máte milovanou zahrádku a chcete ji zachránit, pak ji oploťte. Jeden pesan, když se nudí, nedej bože celá smečka, dokaží leccos zlikvidovat. Stejně tak musíte počítat s nějakými ztrátami i doma.
Ne všichni mají možnost trénovat přímo od domu. Spousta musherů dojíždí ke své tréninkové trati. To pak znamená naložit všechno vybavení a psy, přejet, vyložit, odtrénovat, zase naložit, odjet a doma vyložit. Zabere to poměrně dost času a je to opruz. V zimě, pokud nebydlíte na horách, musíte dojíždět ještě dál za sněhem.
V neposlední řadě jde taky o peníze. Kvalitní krmení není zrovna levná záležitost a zvláště pak pokud máte více psů. Dosti drahá je
i veterinární péče. Kromě standardního očkování a odčervení se může přihodit i něco nenadálého, úraz či nemoc, a s tím musíte také počítat. Další položkou v rozpočtu jsou závody. Zde zaplatíte, kromě startovného, za ubytování (pokud nespíte v autě či stanu), něco utratíte v hospůdce
za jídlo a pivko. Další náklady spolkne vybavení (pro vás i pro psy), jeho pořízení a udržování v přiměřeném stavu.
Na tréninky a závody potřebujete vozidlo, ve kterém přepravíte sebe (případně i s rodinou), psy, všechno vybavení a jiné krámy a případně
i závodní stroj.
Členství v klubu, DID, RZT
Pokud se budete chtít aktivně účastnit závodů, pak vstupte do některého z musher klubů. Jejich seznam najdete na stránkách mushingu- tady. Oslovte předsedu klubu. Pokud klub pořádá závody, pak se členové spolupodílí na jejich organizaci, pomáhají s přípravou tratě, značením, úklidem a podobně. Nemusí ale být pravidlem, že musíte mít klub blízko místa svého bydliště. Pokud jste zdaleka, vaši nepřítomnost lze omluvit. Vždycky záleží na vstřícnosti klubu. Aktivní kluby pořádají závody i další akce- letní setkání a tak. Náš klub a jeho předsedkyně jsou naprosto super, aktivní a otevření novým nadšencům :-)
Jako členové klubu můžete složit zkoušku a získat DID (identifikátor každého mushera, číslo jeho licence). V tomto vám pomůže předseda klubu. Jako licencovaný musher se pak můžete účastnit všech pořádaných závodů. V současnosti se každoročně platí svazu 200 Kč členský příspěvek. To aby se zamezilo mrtvým duším. Žádná katastrofa.
Pokud už budete mít vymezenou kategorii, pak registrujte RZT- registrovaný závodní tým. Ten se registruje na každou sezónu zvlášť
a počítají se vám body získáné v závodech do žebříčku.
Jak to většinou dopadá?
Jakmile se dostanete do mushingu a chytne vás to za srdce, tak počítejte s tím, že se povezete :-)
V mnoha případech neskončíte u jednoho pejska, ale pořídíte jich víc. Pokud mushing chytne i další členy vaší rodiny, partnera/ partnerku či děti, tak se o jednoho psa těžko podělíte :-) Každý pak bude chtít svého závoďáka. To přináší více starostí, více spotřebovaných financí, více času na tréninky, ale i více radosti. Pohled na hrající si a blbnoucí smečku je super, perfektní je sledovat smečkové chování, jejich hierarchii. Koupíte velký mrazák na maso. Postupně zvětšujete auto až skončíte u velké dodávky (to vám ale uspoří peníze za ubytování na závodech). Auto přizpůsobujete potřebám- zateplíte, upravíte na spaní, malá kuchňka... Pak pořídíte vlek na psy. Přistavujete kotce. Přijdou i první štěňátka. Taky ale přijde ztráta, jak zvířátka budou stárnout.
Mushing není závodní disciplína, ale životní styl.
Pes není stroj, který po sezóně odložíte do garáže a pak zase vytáhnete. Je to živý tvor, který potřebuje Vaši péči a lásku, a to stále. On Vám dává svoji oddanost a pracuje pro Vás, za to si zaslouží respekt a díky.
© Copyright Dog Racing Kennel Robova louka ltd. all rights preserved.