top of page

Co je mushing

Mushing je sport, kde se využívá tažné síly psa či psů.

Prvopočátek mushingu je u severských národů, kteří hledali, jak snadno přepravit těžký náklad na větší vzdálenost. Poté člověk zjistil, že někteří psi jsou pro to vhodnější než jiní a začal s plánovaným chovem. Nejdůležitějšími vlastnostmi psa byla vytrvalost, spolehlivost a také nenáročný odchov. ​

 

Člověk je tvor soutěživý a tak netrvalo dlouho a začalo zápolení i psích spřežení.

Další vývoj tohoto sportu podpořila i zlatá horečka na Aljašce, která napomohla rozšíření a upevnění používání psího spřežení v každodenním životě i jako formu zábavy na přelomu 19. a 20.století.​ Aljaška se dá nazvat kolébkou saňového sportu. Zde se totiž pořádá roku 1908 první oficiální, 408 mil dlouhý závod All Alaska Sweepstakes, podle pravidel čerstvě vzniklého Kennel clubu se sídlem v Nome.Tento, zřejmě nejstarší závod na světě, se jezdí dodnes a mnohý z článků tehdejších pravidel platí i v současnosti. Velká těžká plemena, dovezená povětšinou ze Států a křížená se psy místních indiánů, brzy začali na závodech vytlačovat psi lehčiho, závodního typu. Byli to rychlí sibiřstí huskyové, přivezení ruským kupcem Gossakem a v dalších letech také význačným musherem F.M.Ramsayem. V následujících letech se saňoví sport úspěšně rozšířil do USA,kde se stal natolik populární,že byl v roce 1932 za zimní olympiádě zařazen jako sport olympijský.K nejdůležitějších musherským kláním na druhé straně oceánu patří The Alascom Open North American,který se jezdí v březnu a je vyvrcholením sprintové sezony.
Mediálně nejznámější je zřejmě Iditarod,závod na 1040 mil,pořádaný na počest neohrožených musherů a jejich psů,kteří v třeskutých mrazech v lednu roku 1925 přivezli z Nenany do Nome na Aljašce spásnou očkovací látku proti záškrtu.Jména psů i musherů podílejících se na této etapové záchraně obyvatel města,se stala skutečnou legendou.

V padesátých letech minulého století se saňový sport poprvé začíná objevovat i v některých státech Evropy, především ve Švýcarsku, Holandsku, Německu Skandinávii. Od prvopočátku se evropské pojetí mushingu liší od amerického, a to požadavkem na rasovou čistotu psů. Dle tehdejších závodních řádů evropských zemí se mohla soutěží účastnit pouze plemena uznaná FCI, především to byla plemena severská: aljašští malamuti, sibiřsktí husky, samojedi a grónští psi.
Zapálení pro mushing se postupně šíří i do okolních států jako je Francie, Belgie, Španělsko, Itálie či Rakousko.
Naše země, v té době ještě Československo, jde v tomto směru zpočátku vlastní specifickou cestou. Parta zapálených nadšenců soustředěných kolem Petra Hanzlíka se v druhé polovině 70.let, po neúspěšných pokusech o zapřahání dostupných plemen psů, pouští

do vyšlechtění českého horského psa. Základem chovu jim je fena slovenského čuvaše a saňový pes Leif, který se sem šťastnou náhodou dostal z Kanady. Požadavek na vyšlechtění vlastního tažného plemene vyplynul z finanční nedostupnosti severských plemen a izolovanosti tehdejších socialistických států od Západu. Počátkem 80.let paní Hana Petrusová, význačná chovatelka a rozhodčí, přiváží z Německa prvního aljašského malamuta.Brzy následují další importy malamutů a také sibiřských husky. V roce 1984 vzniká Klub chovatelů severských psů (později se název doplňuje o slova:,,a jezdců se spím spřežením''), který spolu s Klubem českého horského psa začíná rozvíjet první sportovní aktivity. Pod hlavičkou Klubu ČHP se konají v březnu 1985 v Peci pod Sněžkou historicky první závody psích spřežení u nás.

Na nich byly předvedeny 3 disciplíny: skijöring, tah břemene a mushing.

 

Ovšem vývoj saňového sportu u nás kopíroval, s několikaletým zpožděním, vývoj v západní Evropě. Se vzrůstající popularitou mushingu a jeho sportovním pojetím, se zde více stále začínali dovážet ze zámoří závodní psi typu alaska husky, tzn. účeloví kříženci, jejichž hlavním kritériem byly vlohy pro zápřah, nikoliv exteriér. ESDRA, federace sdružující evropské organizace zabývající se saňovým sportem, jejímiž pravidly se dosud český mushing v podstatě řídí, mění v té době radikálně orientaci směrem ke světové federaci IFSS. Ta umožňuje start jakýmkoliv psům, bez ohledu na rasu a původ. Od ESDRy se proto odštěpují chovatelské kluby, které zakládají novou evropskou organizaci pod zkratkou FISTC, držící se striktně zásady, že na jejích závodech mohou startovat pouze čistokrevná plemena severských psů. Toto se přísně posuzuje a kontroluje.


U nás se vzrůstajícím počtem psů, sportovními ambicemi jezdců a přibývajícím množstvím závodů přestávaly vše chovatelské kluby zvládat. Tyto důvody vedly v září 1989 k založení nové, čistě sportovní organizace - České asociace sportu psích spřežení, hlásící se k zásadám IFSS. Toto však, spolu s rostoucími počty alaskánů a nejrůznějších kříženců, způsobilo, že v českých zemích na přelomu 80. a 90.let vznikly dva nesmiřitelné tábory.


Jedni zastávali možnost startu na závodech jakýkoliv psů, druzí pouze ,,papírových''. Po letech osobních osočování a vzájemných mediálních útoků vzniká na počátku roku 1992 Českomoravský sportovní klub severských psů, který se bude řídit řády FISTC. Díky úsilí celé řady lidí dochází nakonec k ohodě a ke sloučení Asociace a ČMSKSP v jeden společný subjekt - Svaz sportu psích spřežení, kde jsou si obě organizace rovnocenné. Svaz se člení do jenotlivých sportovních klubů a spadá pod ČSTV. Tento kompromisní a funkční systém zůstává v podstatě

dodnes.

 

První z aljašských závodních psů byl dovezen do Čech v roce 1990 a byl to Chilli, kterého pořídil na 1.MS v historii Jirka Trnka. Následně

v roce 1991 byla dovezena fena Lucy-dcera Linga, nakrytá Iditarodským psem Banditem. Štěňata z tohoto vrhu byla pak dlouhá léta jedněmi z nejlepších AH v republice.

Průnik do absolutní světové špičky v kategoriích otevřených se podařil s přechodem na ESP, ohařovité typy závodních psů, jejichž původ je

v norských chovech. Dlouhá léta se moc nevěřilo, že by Norové mohli být v tomto směru úspěšnější než Aljaška. Pár let jsme čeští musheři sledovali experimentování Kreiglerových s ohaříky, ale protože jsme je stále poráželi moc jsme tomu nedůvěřovali. A pak najednou Krieglerovi patřili rázem mezi špičku. První štěňata od Kriglerů byli do republiky dovezeni Jiřím Krejčím v roce 1998. Tím se utrhla lavinu, rázem se do Čech dovezlo asi patnáct psů ESP, začal jejich rozvoj v Čechách a začala naše cesta mezi světovou elitu.

 

Článek Jirky Krejčího

​© Copyright Dog Racing Kennel Robova louka ltd. all rights preserved.

bottom of page