Sled Dog Racing Kennel Robova louka

​Jedná se o čistě pracovní plemeno používané k zápřahu do saní, šlechtěné dlouhá léta, vycházející z pracovních psů používaných na práci na Aljašce. Při jejich chovu se jde cestou hledající nejlepší pracovní vlastnosti a neohlížející se na standardní vzhled.

​

​Alaskan (mylně je tento pojem laiky používán i na označení náhodných kříženců) je tedy čistě pracovní plemeno saňového psa, proto je jeho způsob šlechtění pouze pracovní-výkonový bez ohledu na exteriér a je původem z Aljašky. Proto také může být vzhled těchto psů velmi rozmanitý, ale důsledkem metody nejlepší s nejlepším je i to, že velmi často, protože se jedná o cílenou plemenitbu se záměrem získat co nejlepší vlastnosti, získávají psi z velkých chovatelsko-musherských kennelů velmi podobný vzhled. Vzhled psů jednoho velkého chovatele-mushera je odlišný od vzhledu psů jiného velkého chovatele-mushera, i když se jedná o stejné plemeno. Je to jednoduché a přitom zákonité. Každý chovatel-závodník používá ke krytí pouze svého nejlepšího psa na tu nejlepší fenu(feny) z toho co má v chovném základu k dispozici. Ve snaze vyšlechtit psy s ještě lepšími vlastnostmi než konkurence je krycím psem ten nejlepší, většinou vynikající leader, na vynikající fenu a cílem je vždy získat lepší potomky než byli rodiče. Má-li takovýto chovatel-závodník 50 až 200 psů a produkuje-li trochu štěňat netrvá to moc dlouho a jeho odchovy vypadají jako samostatné plemeno. Jsou si všichni podobní a vzhledem se liší od jiných, i když jsou to všichni AH.
Počátek vzniku tohoto plemene je v dobách zlaté horečky, kdy bylo na Aljašku ze všech možných koutů země dováženo veliké množství psů a docházelo k ohromné selekci přímo v zápřahu. Nakonec byli dovezeni i psi ze Sibiře, kde je sibiřské národy stejně jako indiáni a eskymáci používali jako nutný dopravní prostředek. Postupnou selekcí a šlechtěním a právě proto, že nezáleželo na vzhledu vznikl nenáročný, vytrvalý, rychlý, odolný, pracovitý pracovní pes, dobře ovladatelný s přátelskou povahou a protože záleželo jen na výkonu neměl ustálený vzhled.. V současnosti je zcela jistě daleko ovladatelnější než SH nebo AM a nemá vyvinuté lovecké sklony. Alaskan je zkrácený název pro Aljašského saňového psa, který se také nazývá Aljašský závodní pes (Alaska racing dog) nebo Aljašský husky zkráceně se vžil název Alaskan.

​

Přes rozdílnost vzhledu mají AH společné základní znaky - štíhlou postavu se suchými svaly, obdélníkový rámec, výborně úhlené nohy, delší tlapu, ucho vztyčené nebo klopené, ale ne příliš velké, často mají masku jako severští dle FCI a často mají modré oči jako SH a někdy jsou od SH k nerozeznání. Velkým rozdílem proti SH je však to co není na první pohled vidět a to je výrazně větší chuť pracovat, proto také jsou šlechtěni.

 

Vlastnosti pracovních saňových psů v tomto případě AH se dnes již hodně liší podle způsobu použití. Nastává specializace podle typu závodů i podle délky. Velikost psů a kvalita jejich srsti závisí na tom do jakého spřežení pro jaký účel budou používáni. Obecně platí, čím menší počet psů je ve spřežení tím je třeba větší pes, protože běží i kratší trať. Psi používaní pro sprint nemusí mít tak hustou srst s tak kvalitní podsadou jako psi pro dlouhé tratě. To znamená, že v pracovním chovu postupně dochází ke specializaci a jednotliví musheři si odchovávají psy se stále lepšími vlastnostmi pro svůj styl použití a opět dochází k větvení vzhledu i vlastností. Specializací na určitý účel tak vzniká skoro další plemeno, protože tito psi již téměř nejsou zaměnitelní.

 

Všichni tito psi mají dlouhé a pečlivě sledované rodokmeny, kde se sleduje výkonnost předků a procentuální úspěšnost vrhů. A pokud někdo jen trochu vybočí ze zásady, že se kryje pouze nejlepší s nejlepším velmi rychle ztrácí tuto procentuální úspěšnost, která je důkazem kvality chovu. Jakmile se někdo začne zabývat prioritně exteriérem a chtít, aby byli všichni stejní velmi rychle může ztratit a často ztrácí pracovní schopnosti potomků.

AH je typický smečkový pes, který se cítí dobře ve společnosti ostatních psů, ale i v rodině, je více fixován na svého pána než AM nebo SH, i když změnu majitele snáší poměrně dobře. Je skromný a nenáročný jak na ustájení tak na množství stravy a hodí se jak do spřežení tak na individuální disciplíny. Ve špičkových sprinterských týmech v menších spřeženích se již dnes téměř nepoužívá. S nástupem ESP jeho sláva ve sprintech a menších spřeženích pohasíná a AH jsou již používáni především ve velkých týmech a na delší a dlouhé tratě, ale i na těchto tratích hraje podíl krve ESP podstatnou roli.

 

Závodí v kategorii otevření.